Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

Základní kontakty objektu

Správa kláštera Zlatá Koruna
Zlatá Koruna 1
382 02

Tel.: +420 380 743 126
E-mail: zlatakoruna@npu.cz

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Rajský dvůr s rozkvetlými vlčími máky

Panoramatické fotografie

Panoramatické fotografie

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah


STRUČNÁ HISTORIE KLÁŠTERA ZLATÁ KORUNA

  Klášter Zlatá Koruna- kolem poloviny 17.století

 


    Do kláštera Svatá trnová koruna (Sancta Spinea Corona) povolal cisterciáky z rakouského kláštera Heiligenkreuz český král Přemysl Otakar II. roku 1263. Podle legendy založil klášter ze zbožných pohnutek. Král měl totiž před důležitou bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 proti uherskému králi Bélovi IV. učinit zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. Po vítězném boji pak své slovo skutečně splnil. Důvody pro založení kláštera však byly zároveň i politické. Nový klášter měl zamezit případné rozpínavosti rodu Vítkovců, kterým patřil nedaleký Český Krumlov.4

    Zakladatel věnoval Zlaté Koruně rozsáhlé pozemky, k nimž pak přibyly další od jiných donátorů, což klášteru umožnilo velký rozkvět ve 14. století. Sláva Zlaté Koruny však pohasla během husitských válek. Roku 1420 byla napadena husity, kteří budovy zapálili a způsobili tím velké škody. Mniši proto klášter na 17 let opustili. Rožmberkové, sídlící v nedalekém Českém Krumlově, v té době uchvátili klášterní statky, které již nikdy nebyly vráceny svému původnímu majiteli. Mniši tak neměli prostředky na obnovu kláštera, a proto až do 17. století nemohli užívat pobořený klášterní kostel a velký konvent.
 

    Po třicetileté válce, během níž klášter trpěl pobyty vojsk a rabováním, se však Zlatá Koruna vzchopila a dokonce se ve 2. polovině 17. století počítala mezi vzorové kláštery českomoravské cisterciácké provincie. V té době byl klášter nákladně opravován.
 

    Další dobou rozkvětu byla 2. polovina 18. století za posledního opata Bohumíra Bylanského, který se pečlivě staral o duchovní i hmotnou stránkuKlášter Zlatá Koruna - veduta z 2. poloviny 18. století života kláštera. Založil tu např. školu pro děti místních poddaných, kde se vyučovalo podle tehdy moderní názorné metody. Dále nechal vyzdobit interiéry kláštera v rokokovém slohu a upravil klášterní zahrady. Bohužel právě tehdy, roku 1785, byl slibný rozvoj kláštera nečekaně ukončen zrušovacím dekretem císaře Josefa II. a od té doby zde řeholní život definitivně ustal.
 


 
    Budovy kláštera poté odkoupili krumlovští Schwarzenbergové (roku 1787), kteří jej pronajímali pro nevhodné průmyslové provozy. Zejména slévárna a strojírna, umístěné v křížové chodbě (v 2. polovině 19. století), značně poškozovaly klášterní architekturu. Naštěstí byly tyto továrny roku 1909 zastaveny a začalo se s rekonstrukcemi klášterních budov, které probíhali od roku 1938 i během 2. světové války pod vedením architekta Fidry.                                     Klášter Zlatá Koruna- pohlednice z počátku 20. století   
                                   
    Během 2. světové války byl klášter Schwarzenbergům zkonfiskován protektorátními úřady, v roce 1948 přešel do vlastnictví československého státu. V letech 1979 až 2000 byl pod správou Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích a nyní ho spravuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích. V roce 1995 byl zlatokorunský klášter prohlášen národní kulturní památkou.